Já prostě miluji tuto hospůdku,
kde každý pohodlně sedí.
Zde jedí tu nejlepší lahůdku
a do prázdného půllitru přitom hledí.
Mám rád tenhle hostinec,
do něhož jsem často zapadal
a vždy když je prosinec
chodím tam zapít žal.
V ní dá se radovat i žít,
však hýřit ne a dělat dluh.
Hostinská chce tu zaplatit
i světlo sluneční i vzduch.
Z ní člověk nerad utíká,
vždyť kde se s kamarádem sejde kamarád.
Vesele tu hraje muzika
o svatbách ba i po pohřbech, nikdo se tu nechce prát.